O nás... aneb, jak to všechno začalo 

 

Moji první Tosu jsem si pořídila spolu s přítelem, když jsme hledali rodinného psa, který by ale zároveň byl hlídačem rodinného domku. Tenkrát jsme váhali mezi Bordeauxskou dogou a Tosou.

Po mnoha zvažování vyhrála Tosa, hlavně pro svou úžasnou povahu. Ve výběru z mé strany bylo více faktorů, také vztah budoucího psího parťáka k dětem a jiným zvířatům. V našem přídě koně :-)

Jak už to tak bývá, z přítele se stal expřítel. Přes mnohé boje o "mého" milovaného tosáka, jsem tento boj prohrála.

A tak se dostáváme k mé první fence... Ve chvíli, kdy mi došlo, že má láska k tosímu klukovi je zároveň zbraní proti mě samotné... Jsem se rozhodla žít si svůj vlastní tosí sen. 

Pro Borušku jsem si jela 1200 km daleko. Ale jejím příchodem můj život nabral úplně jiný spád. Daleko lepší a dynamičtější. Byl to risk, který vyšel! Kterého jsem ani na vteřinu nelitovala.

Hodně cestujeme, rády poznáváme nová místa, nové lidi a tak jsem s Borynkou začala objíždět hlavně zahraniční výstavy. Není problém jí vzít na volno do lesa, ale ani do centra rušného města. 

A jestli platí heslo JEDNOU TOSA - VŽDYCKY TOSA, u nás platí dvojnásob.

Neznám v našem okolí nikoho, kdo by si mé Tosy nezamiloval.

A proto si můj bratr jel pro svou Chilli. Tak a máme Tosy dvě :-) 

Osud mi však připravil asi trošku zajímavější cestu a naskytlo se velmi rychlé rozhodnutí, které se večer upeklo a druhý den ráno uskutečnilo.

Jeli jsme si pro naší třetí Tosu (a tím i na dlouho poslední) úžasného červeného chlapečka Camara Suwaru.

Myšlenka o založení chovatelské stanice přišla až v průběhu času. Ráda bych si nechala něco z mé osudové holky Borynky, moc si přeji aby její stopa šla dál.

Proto jsme podstoupily všechny potřebné kroky k uchovnění a tedy registraci vlastní chovatelské stanice.

Tak jsme na začátku nové kapitoly našeho společného života.